O obci

Obec Lhota Rapotina leží na 16. stupni, 31 minutě východní délky a 48. stupni, 28 minutě severní šířky na území okresu Blansko. Její katastr měří 616 ha. Rozkládá se v údolích vytvořených erozní činností řeky Svitavy a potoka Bělá a na příkrých, zalesněných stráních, které lemují údolí a dávají jim krásný, romantický ráz. Nejvyšším místem katastru je kopec Strážka vysoký 539 m, nejnižší místo je při výtoku řeky Svitavy z katastru obce, kde je nadmořská výšky 296 m. Ústí potoka Bělá do Svitavy je ve výši 309 m.

Geologická historie

V dobách, kdy se tvořila zemská kůra, byl náš katastr a kraj několikrát za sebou mořským dnem. V dobách, kdy zemská kůra byla velmi neklidná, vytvořila Brněnská vyvřelina, složená ze žulosyenitu (granititu), která zabíhá do katastru obce obloukem od Herousu (lom na kámen) po Strážku, nejvyšší kopec v okolí.Území obce se též dotýká Boskovická brázda, která je z pozdějšího období – karbonu.

Moře a mořské záplavy zanechaly v údolí mohutné vrstvy náplav. Po ústupu moře začala řeka Svitava formovat údolí a vytvořila několik stovek hektarů současné roviny, nížinu, na níž dnes stojí obec.

První osídlení

Osídlení pronikalo na území Lhoty Rapotiny ve XII. století, ale (vzhledem k hustému lesnímu porostu) nebylo časté a početné. V tomto století ze svobodných rodů a otroků vzniká vrstva poddaných sedláků a jejich podmanění se šlechtě – Boskovických pánů, jimž patřila půda a kteří ji propůjčovali k hospodaření sedlákům. Za posledních Přemyslovců osadníci platili vrchnosti desátky. V prvních letech nového osídlení byli však od plateb osvobozeni „lehotou“ (lhótou) a odtud vzniká název pro obec Lhota. Jméno Rapotina dostává obec buď podle zakladatele obce – Rapoty, nebo je tento dvouslovný název obce odvozen od Keltů.

První známý písemný doklad existence Lhoty Rapotiny je spojován s různými roky. Některé místopisné práce uvádějí data 1382, 1364 či 1365. Z toho první dvě nemají oporu v historických pramenech a jejich původ je neznámý. Poslední se odvolává na údaj o postoupení dvora ve Lhotě Vaňkem z Boskovic jistému Roetlinovi ze Lhoty. V některých materiálech je tento údaj zmiňován, ale s mylným datem 1364, kde je nabyvatel dvora uveden jako Bertlin. Ani tento údaj však nepředstavuje zřejmě vůbec první doklad existence Lhoty Rapotiny v písemných pramenech. Tím je nejspíše zmínka z roku 1349, zachycující převod věna Ješkem z Boskovic Kačně, vdově po jeho příbuzném Arklebovi. Zmíněné věno bylo zapsáni na Vanovicích, Sudicích a také jisté Lhotě. Přestože si nemůžeme být zcela jistí totožností této Lhoty a naší Lhotou Rapotinou, vzhledem k dalším majetkovým poměrům v regionu je totožnost obou více než pravděpodobná. Z prvního dokladu je zřejmé, že naše vesnice náležela k majetkům pánů z Boskovic erbu sedmizubého hřebene. Na jihu na ni navazovaly majetky, spravované z doubravického hradu, na západě, oddělené tokem řeky Svitavy, statky místní drobné šlechty, tvořené vesnicemi Oborou, Jabloňanami a Krhovem. Vladycké državy navazovaly na naši ves i na severu, stísněné mezi korytem Svitavy a Boskovicemi (Mladkov, Chrudichromy).Musíme si však říci, že středověké panství boskovického hradu nebylo natolik rozsáhlé a centralizované, jak je známe z pozdějších staletí. Sestávalo z několika skupin. První těsněji obklopovala vlastní Boskovice a zdejší hrad, druhá se nacházela v ploše Boskovická brázdy mezi Sudicemi a Vanovicemi, jak ostatně napovídá již zmíněný doklad z roku 1349. Lhota Rapotina náležela k první skupině, tvořené kromě naší vsi ještě Újezdem, Valchovem, Velenovem, Hrádkovem, Vratíkovem a několika dalšími vesničkami, dnes již zcela zaniklými, nacházejícími se v prostoru severně od města směrem k Vážanům a Sudicím.
Symbolem vladyků ze Lhoty Rapotiny bylo kuře na žlutém erbu, na jehož vrcholu byla rytířská přilba.

Zpracoval Miloš Borek
Ve Lhotě Rapotině 24.04.2003

Aktualizoval Michal Sedlák
Ve Lhotě Rapotině 22.02.2024